Adaptační programy pro 6.třídy a 1.třídy

Jak už bývá tradicí, v průběhu září zrealizovala školní psycholožka a sociální pedagog pro čtyři třídy šesťáků celodenní adaptační program. Děti se ten den nevzdělávaly podle rozvrhu, ale měly příležitost spolu být jinak, zážitkově.

U dětí, které přešly z prvního stupně, šlo zejména o možnost se seznámit s novou třídní učitelkou a navázat s ní bližší vztah než to umožňuje běžný provoz. Proto bylo součástí aktivit i tvz. "horké křeslo" pro třídního učitele, který odpovídal anonymním osobním otázkám z řad žáků své třídy. Všichni třídní učitelé se této úlohy zhostili s pečlivostí a otevřeností.

Klíčovou aktivitou pro všechny třídy byla hra "Brod", která symbolicky navázala na aktuální dění v České republice, na povodně. O to více si mohly děti představit situaci, ve které byly nuceny kooperovat ve smyslu "jeden za všechny a všichni za jednoho"a dostat se z jednoho bodu do druhého za pomocí "protibažinatých desek" (noviny a igelitové pytle) aniž by z nich spadly.

Každá třída byla jiná, ale současně se nešvary dnešní doby projevily ve všech třídách. Šlo zejména o potíže s komunikací, kdy se někdo zhostil neformální vůdčí pozice a prosazoval svoje nápady bez společné domluvy. Intenzita sebeprosazování závisela na osobnosti vůdčího spolužáka. Výsledkem pak bylo drobení se původních dvou skupin na více menších skupin a jejich automatické vzájemné soutěžení, aniž by to bylo cílem aktivity. Aktivitu žáci splnili po té, co jsme slevili z původního zadání a podporovali je ke spolupráci v průběhu celé aktivity.

Ukazuje se, jak je vlivem sociálních sítí vzájemná osobní komunikace mezi žáky čím dál tím větší problém. Stejně tak spolupráce více dětí najednou je pro ně těžké navzdory nácviku ze skupinového stylu výuky.

Je dobře, že se dnešní děti dokáží projevit, prosadit své potřeby oproti generacím jejich rodičů, ale sebeprosazování bývá často nadměrné a silové. V dětech je tak sice budována svobodná vůle, ale bez zodpovědnosti za druhé, tj. "moje svoboda končí tam, kde začíná tvoje."

-------------------------------------------------------------------------------

V prvních třídách jsme měli program i se speciální pedagožkou. Nejvíce se nám osvědčila aktivita "hádám spolužáka", kdy se děti rozdělí do dvou skupinek, mezi ně se dá deka a podle indícií skupina hádá, jaký jejich spolužák to sedí za dekou. Prospívá to jednak pozornosti, vnímavosti vůči druhým a též paměti.

I tady se napříč třídami, více či méně, projevil negativní duchu doby ve smyslu nadužívání informačních technologií (tablety, mobily, notebooku a PC). Ve škole se u dětí projevuje větší unavitelností, psychomotorickým neklidem a nesoustředěností.

Zapsala:

Mgr. Dana Kynclová

školní psycholožka